Zpět
 
Užitečný článek20 návštěvníků označilo článek jako užitečný

Opravdu Bůh existuje? Zde najdete šest prostých důvodů, proč věřit, že Bůh opravdu je.

Marylin Adamsonová

Nepotěšilo by vás, kdyby vám někdo pro jednou prostě ukázal důvody, proč věřit v Boží existenci? Žádný nátlak. Žádné řeči jako: „No prostě musíš věřit.“ Pokusím se vám poctivě nabídnout několik důvodů, které naznačují, že Bůh existuje.

Napřed ale zvažte následující myšlenku. Podle Bible se najdou lidé, kteří, když dojde na možnost existence Boha, vidí dostatek důkazů, ale pravdu o Bohu potlačí.1 Zato těm, kteří naopak chtějí opravdu vědět, jestli Bůh je, on sám slíbil: „Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem.“2 Než se podíváte na fakta kolem Boží existence, položte si otázku: Kdyby Bůh opravdu existoval, chtěl bych o něm vědět? Zde jsou:

1) Existuje Bůh? Složitost naší planety ukazuje na Tvůrce, který náš vesmír nejenže cílevědomě naplánoval, ale dodnes ho udržuje.

Dalo by se uvést spoustu, dost možná nespočet příkladů Božího plánu. Tady je tedy pár příkladů:

Země… její velikost je přesně ta správná. Velikost Země a příslušná gravitace udržuje tenkou vrstvu plynů (tvořenou převážně dusíkem a kyslíkem), která sahá do výšky pouhých 30 až 40 tisíc kilometrů nad zemský povrch. Být Země menší, nemohla by atmosféra existovat, jako ji nemá Merkur. Kdyby byla větší, obsahovala by atmosféra volný vodík, jako je tomu v případě Jupitera.3

Země je jediná známá planeta vybavená atmosférou s tou správnou směsí plynů, která udržují život rostlin, zvířat i lidí. Země se nachází v té přesně správné vzdálenosti od Slunce. Zkuste zvážit, s jak velkými teplotními výkyvy se setkáváme: přibližně od -35 do 50 °C. Být Země dál od Slunce, všichni bychom zmrzli. A být o něco blíž, shořeli bychom. Dokonce i nepatrná změna polohy Země vzhledem ke Slunci by měla za následek, že by na ní nemohl existovat život. Země v této ideální vzdálenosti od Slunce zůstává i přesto, že kolem něj obíhá rychlostí 29,8 km/s. Otáčí se i kolem své osy, což celému jejímu povrchu umožňuje, aby se každý den patřičně ohříval a ochlazoval.

Také náš Měsíc má přesně tu správnou velikost a vzdálenost od Země z hlediska své gravitační přitažlivosti. Působí totiž v oceánech příliv a odliv, takže v nich voda nestojí, ale i přesto, že jsou tak mohutné, se jejich vody nemají možnost neomezeně přelévat přes pevniny.4

Voda… bezbarvá, bez chuti a bez zápachu, a přesto bez ní nic živého nemůže přežít. Rostliny, živočichové i lidské bytosti jsou z převážně části tvořeni vodou (lidské tělo obsahuje asi dvě třetiny vody). Uvidíte, proč jsou vlastnosti vody tak jedinečně vhodné pro život:

Voda má neobyčejně široké rozmezí mezi bodem varu a bodem mrazu. Dovoluje nám žít v prostředí, kde dochází k velkým teplotním výkyvům, a přitom si udržovat tělesnou teplotu na asi 37 °C.

Voda je univerzální rozpouštědlo. Tato vlastnost znamená, že může po celém našem těle, a to i těmi nejmenšími cévami, roznášet různé chemické sloučeniny, minerální látky a živiny.5

Navíc je chemicky neutrální. Neovlivňuje stavbu látek, které přenáší, a umožňuje, aby se do našeho těla vstřebávaly živiny z potravy, léky i minerály a aby je mohlo tělo dále využít.

Voda má také jedinečné povrchové napětí. Díky tomu může v rostlinách vzlínat vzhůru proti gravitaci a tato životadárná tekutina se dostane i s živinami až k vrcholkům těch nejvyšších stromů.

Zamrzá od povrchu směrem dolů a led po ní pluje, takže v ní mohou ryby přežít zimu.

Devadesát sedm procent zemského povrchu tvoří moře a oceány. Na zemi ovšem existuje systém, který odstraňuje z vody sůl a pak vodu distribuuje po celé zeměkouli. Vypařováním se z moří odebírá voda, kdežto sůl v nich zůstane, a utvářejí se mraky, které vítr snadno odnese a rozptýlí nad pevninou, aby mohly mít z vody užitek rostliny, živočichové i lidé. Je to systém, kterým se voda očišťuje a díky němuž vznikají zásoby udržující na této planetě život; systém recyklace a dalšího využívání vody.6

Lidský mozek… simultánně zpracovává pozoruhodné množství informací. Váš mozek zaznamenává všechny barvy a předměty, které vidíte, teplotu vašeho okolí, tlak, který vyvíjejí vaše nohy na podlahu, zvuky, které se kolem vás ozývají, pocit sucha v ústech a dokonce strukturu povrchu klávesnice. Váš mozek uchovává a zpracovává všechny vaše pocity, myšlenky a vzpomínky. Současně sleduje také stálé funkce vašeho těla – například dýchání, pohyb očních víček, pocit hladu nebo pohyby svalů vaší ruky.

Lidský mozek zpracovává více než milión zpráv za sekundu.7 Váš mozek zvažuje důležitost všech těchto informací a ty relativně bezvýznamné odfiltruje. Právě tato filtrační funkce vám umožňuje soustředit se a efektivně fungovat v rámci vašeho světa. Mozek funguje jinak než jiné orgány. Má inteligenci, schopnost myslet, vytvářet pocity, snít a plánovat, rozhodnout se jednat i komunikovat s jinými lidmi.

Oko… dokáže rozlišit sedm miliónů barev. Dokáže se automaticky zaostřit a přijímat celých 1,5 miliónů informací, a to současně.8 Evoluce se zaměřuje na mutace a změny existujících organismů nebo změny v jejich rámci. Nestačí však sama o sobě k úplnému vysvětlení toho, odkud se vzal mozek nebo oko – k vysvětlení, jak vznikly živé organismy z neživé hmoty.

2) Existuje Bůh? Vesmír začal existovat – ale proč?

Vědci jsou přesvědčeni, že vesmír vznikl jedním obrovským výbuchem energie a světla, který označujeme jako Velký třesk. Právě tehdy vzniklo všechno, co existuje; byl to vznik vesmíru, začátek prostoru a dokonce i počátek samotného času.

Astrofyzik Robert Jastrow, který se sám označuje za agnostika, prohlásil: „Sémě všeho, co se kdy ve vesmíru odehrálo, bylo zaseto v tom jediném prvním okamžiku; každá hvězda, každá planeta a každý živý tvor ve vesmíru vznikli v důsledku událostí, které byly uvedeny do pohybu ve chvíli tohoto kosmického výbuchu… Vesmír propukl v bytí a my nedokážeme zjistit, co zapříčinilo, že k tomu došlo.“9 Nositel Nobelovy ceny za fyziku Steven Weinberg řekl, že ve chvíli tohoto výbuchu „měl vesmír teplotu řádově statisíců miliónů kelvinů… a byl plný světla.“10

Vesmír neexistoval vždy. Měl počátek… co ho způsobilo? Vědci nemají pro tuto náhlou explozi světla a hmoty vysvětlení.

3) Existuje Bůh? Vesmír se řídí jednotnými přírodními zákony. Proč?

V životě nám spousta věcí může připadat nejistá, ale stačí se podívat, na co každý den spoléháme: gravitace zůstává stále stejná, když necháme na stole hrnek horké kávy, vychladne, Země se za 24 hodin otočí dokola a ani rychlost světla se nezmění, a to ani na Zemi, ani na vzdálených galaxiích.

Jak to, že se vůbec najdou nějaké přírodní zákony, které se nikdy nemění? Čím to, že ve vesmíru panuje takový řád, že je tak spolehlivý?

„I ty největší vědce zaráží, jak je to zvláštní. Z logického hlediska neexistuje nutný předpoklad pro to, aby se vesmír řídil určitými pravidly, natož pak matematickými zákony. Ten úžas pramení z poznání, že vesmír se takto chovat nemusí. Je snadné představit si vesmír, kde se podmínky nepředvídatelně mění od jednoho okamžiku k druhému, nebo dokonce vesmír, ve kterém věci zničehonic začnou existovat, a zničehonic zase mizejí.“11

Richard Feynman, nositel Nobelovy ceny za fyziku, konkrétně za práci na kvantové elektrodynamice, řekl: „Proč je příroda matematická, je záhadou… To, že vůbec existují nějaká pravidla, je svého druhu zázrak.“12

4) Existuje Bůh? Chování buňky se řídí informacemi či programy, které jsou zapsány v kódu DNA.

Každá instruktáž, výuka nebo školení má nějaký účel. Když někdo napíše návod k použití, dělá to s určitým úmyslem. A věděli jste, že v každé buňce našeho těla existuje velice podrobný kód, ve kterém jsou zaznamenány pokyny a který hodně připomíná miniaturní počítačový program? Jak možná víte, počítačový program se skládá z jedniček a nul, které jdou za sebou třeba takhle: 110010101011000. Jejich pořadí počítači říká, co má dělat. Kód DNA v každé naší buňce je velice podobný. Tvoří ho čtyři chemické sloučeniny, jejichž názvy zkracují vědci písmeny A, T, G, C. Ty jsou v lidských buňkách uspořádány třeba takhle: CGTGTGACTCGCTCCTGAT a tak dále. V každé lidské buňce se jich najdou tři miliardy!

No a stejně jako můžete vy naprogramovat svůj mobil, aby vám z určitých důvodů pípal, dává DNA pokyny buňce. DNA je program tvořený třemi milióny písmen, který buňce říká, že se má určitým způsobem chovat. Je to kompletní sada instrukcí.13

Co je na tom tak pozoruhodného? Člověk si musí položit otázku: Kde se tento informační program v každé buňce vzal? Nejsou to jen tak nějaké chemické sloučeniny. V těchto sloučeninách jsou velmi podrobně zakódovány pokyny, jak se má lidské tělo vyvíjet.

Když jde o naprogramované informace, je vysvětlení pomocí přirozených biologických příčin naprosto nedostatečné. S takto precizními instrukcemi se nesetkáváme, aniž by je někdo záměrně vytvořil.

5) Existuje Bůh? Víme, že Bůh existuje, protože nás aktivně vyhledává. Neustále se s námi snaží navázat vztah a dělá všechno pro to, abychom k němu přišli.

Kdysi jsem byla ateistka. A stejně jako mnoha jiným ateistům i mně hrozně vadilo, že existují lidé, kteří v Boha věří. Co je na nás ateistech tak zvláštního, že věnujeme tolik času, pozornosti a sil snaze vyvrátit názor, že existuje někdo, kdo podle nás ani neexistuje? Co nás k tomu vede? V době, kdy jsem bývala ateistka, jsem své záměry připisovala zájmu o ty chudáky, kteří podlehli sebeklamu. Snaze pomoci jim uvědomit si, že jejich naděje je naprosto nepodložená. Ale upřímně řečeno mě motivovalo i něco úplně jiného. Když jsem zpochybňovala názory věřících, byla jsem velice zvědavá, jestli mě nakonec nedokážou přesvědčit, že se mýlím já. Část mého hledání spočívala v přání zbavit se otázky Boží existence. Kdybych svým věřícím přátelům jednou provždy dokázala, že jsou na omylu, byl by tenhle problém vyřízený a měla bych od něho na zbytek života pokoj.

Nedocházelo mi, že pravý důvod, proč téma Boha tolik zaměstnává moji mysl, spočívá v tom, že mi je pořád připomíná Bůh. Přišla jsem na to, že Bůh chce, abychom ho poznali. S tímto záměrem nás stvořil. Obklopil nás důkazy své existence a udržuje nám otázku své existence před očima. Bylo to, jako bych před možností, že Bůh je, nemohla utéct. A když jsem se nakonec rozhodla Boží existenci uznat, zahájila jsem svou modlitbu slovy: „Tak dobrá, vyhrál jsi…“ Právě v tom může spočívat základní důvod, proč ateistům tak moc vadí věřící lidé: v Boží snaze aktivně lidi vyhledávat.

Nejsem jediná, kdo něco takového zažil. Spisovatel Malcolm Muggeridge, který ve svých knihách pojednává o sociálních a filosofických tématech, napsal: „Kromě toho, že jsem sám pátral, jsem měl dojem, že se někdo v určitém smyslu snaží dopadnout mne.“ C. S. Lewis ve svých pamětech napsal: „Musíte si mě představit, jak jsem sám, noc co noc, v pokoji na Magdalenině koleji a cítím, že jakmile zvednu svou mysl jen na okamžik od práce, bude se ke mně neochvějně, neústupně přibližovat On, kterého jsem si tak usilovně přál nepotkat. To, čeho jsem se tolik obával, mě nakonec přece jen dostihlo. V letním semestru roku 1929 jsem to vzdal a uznal, že Bůh je Bůh, poklekl jsem a modlil se; v té noci jsem byl asi nejsklíčenějším a nejzdráhavějším konvertitou v celé Anglii.“

Lewise později poznání Boha přivedlo k tomu, že napsal knihu Zaskočen radostí14. Ani já jsem si od toho, že právem uznám Boží existenci, neslibovala nic dalšího. Přesto jsem během několika dalších měsíců žasla nad láskou, kterou mi Bůh projevoval.

6) Existuje Bůh? Mezi všemi ostatními způsoby, jak se nám Bůh dává poznat, je tím nejjasnějším a nejkonkrétnějším obrazem osoba Ježíše Krista.

Proč zrovna Ježíš? Stačí se podívat na hlavní světová náboženství a zjistíte, že Buddha, Mohamed, Konfucius nebo Mojžíš se všichni označovali za učitele nebo proroky. Ani jeden neříkal, že by byl roven Bohu. Ale Ježíš to kupodivu tvrdil. A právě tím se Ježíš odlišuje od ostatních. Prohlásil, že Bůh existuje a že se na něho lidé právě dívají. I když hovořil o svém Otci, který je v nebesích, nebylo to, jako by mluvil o někom, od koho je oddělený, ale o někom důvěrně blízkém, s kým má vztah, jaký nikdy neměl nikdo jiný. Ježíš prohlašoval, že kdo vidí jeho, vidí Otce, a kdo věří v něho, věří v Otce.

Řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“15 Přisvojoval si vlastnosti a výsady, které náleží jedině Bohu. Tvrdil, že má právo odpouštět lidem vše, čím se provinili, že je může osvobodit od jejich škodlivých návyků, že může lidem dávat bohatší život a že jim může dát věčný život v nebi. Na rozdíl od ostatních učitelů, kteří se snažili přitáhnout pozornost posluchačů ke svým slovům, ukazoval Ježíš sám na sebe. Neříkal: „Řiďte se mými slovy a najdete pravdu,“ ale: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“16

Jak Ježíš dokazoval, že jeho slova jsou od Boha? Dělal věci, které lidé nedokážou. Konal zázraky. Uzdravoval slepé, chromé, hluché, a několik lidí dokonce vzkřísil z mrtvých. Měl moc nad věcmi. Stvořil jídlo prakticky z ničeho a bylo ho dost na to, aby se nasytil několikatisícový dav. Konal zázraky, kterými projevoval svou moc nad přírodou: chodil po hladině jezera, přikázal zuřící bouři, aby kvůli jeho přátelům přestala. Všude, kam přišel, za ním lidé chodili, protože stále naplňoval jejich potřeby tím, že dělal zázračné věci. Řekl jim, že pokud nevěří jeho slovům, měli by v něho věřit aspoň kvůli těm zázrakům, které viděli.17

Ježíš Kristus ukazoval, že Bůh je laskavý, milující, že sice ví o našem sobectví a pochybeních, ale přesto hluboce touží po tom, aby s námi měl vztah. Díky Ježíši víme, že i když jsme se v Božích očích provinili a zasloužíme si potrestat, Boží láska je ještě větší a Bůh přišel s jiným plánem. Kvůli nám na sebe sám vzal podobu člověka a nesl trest za naše provinění. Připadá vám to divné? Snad to zvláštní je, ale řada otců by ráda zaujala místo svého dítěte na onkologickém oddělení, kdyby to šlo. Bible říká, že Boha milujeme proto, že on napřed miloval nás.18 Ježíš zemřel místo nás, abychom my mohli získat odpuštění. V žádném jiném náboženství, které lidstvo zná, nenajdete Boha, který by vyšel člověku vstříc a vytvořil cestu, jak s ním můžeme mít vztah. Ježíš dokázal, že Boží srdce je plné lásky, že touží naplnit naše potřeby a přitáhnout nás k sobě. Díky své smrti a vzkříšení nám dnes nabízí nový život. Můžeme získat odpuštění, vědomí, že nás Bůh plně přijal a že nás má upřímně rád. Řekl: „Miloval jsem tě odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství.“19 Takhle vypadá Bůh v akci.

Existuje Bůh? Pokud vás to zajímá, prozkoumejte Ježíše Krista. Prostřednictvím Bible nám říká: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“20

Bůh nás nenutí, abychom v něho uvěřili, i když by mohl. Místo toho nám poskytuje dostatek podkladů, abychom mohli uvěřit v jeho existenci a ochotně zareagovat na jeho iniciativu. To, že je Země v té přesně správné vzdálenosti od Slunce, jedinečné chemické vlastnosti vody, jedinečnost lidského mozku, jedinečnost DNA i množství lidí, kteří potvrzují, že Boha znají, ta palčivá touha našeho srdce i mysli vědět, jestli Bůh je, a konečně to, že Bůh projevil ochotu nechat se poznat prostřednictvím Ježíše Krista. Pokud se o Ježíši a důvodech, proč v něho věřit, chcete dozvědět víc, podívejte se prosím na článek Je Ježíš Bůh?

Pokud byste chtěli navázat vztah s Bohem už teď, můžete. Je to na vás.

Nikdo vás do ničeho netlačí. Pokud si ale přejete, aby vám Bůh odpustil a abyste s ním mohli navázat vztah, můžete to udělat třeba hned teď tím, že ho poprosíte, aby vám odpustil a aby přišel do vašeho života. Ježíš řekl: „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“21 Chcete-li to doopravdy, ale nevíte, jak byste to vyjádřili slovy, může vám pomoci následující modlitba: Pane Ježíši, děkuji ti, že jsi zemřel za věci, kterými jsem se provinil. Znáš můj život a víš, že potřebuji odpuštění. Prosím, abys mi odpustil a vstoupil do mého života. Chci tě doopravdy znát. Prosím, přijď teď do mého života. Děkuji ti, že chceš mít se mnou vztah. Amen.“

Bůh považuje svůj vztah s vámi za trvalý. Ježíš řekl o všech, kdo v něho věří: „… slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.“22

Když se podíváme na všechna tato fakta, máme dobrý důvod dojít k závěru, že milující Bůh existuje a my ho můžeme poznat na osobní, důvěrné úrovni.

Právě jsem pozval Ježíše do svého života (zde najdete několik užitečných informací)… Uvažuji, že bych pozval Ježíše do svého života, ale potřeboval bych podrobněji vysvětlit… Mám otázku nebo poznámku…



O autorce: Jako ateistka Marylin Adamsonová zjistila, že je pro ni těžké popírat pravdivost faktů, jako jsou vyslyšené modlitby a kvalita života její blízké přítelkyně. Když se snažila vyvracet kamarádčiny názory, žasla nad tím, kolik objektivních důkazů svědčí pro Boží existenci. Asi po roce vytrvalého hledání odpovědí zareagovala na Boží nabídku a dovolila Bohu, aby vstoupil do jejího života. Poté začala neustále nacházet další skutečnosti, které podporují věrohodnost její víry, a zjišťovat, že jí víra přináší velké uspokojení.

1) Římanům 1,19-21
2) Jeremjáš 29,13-14
3) R. E. D. Clark: Creation (London, Tyndale Press, 1946), str. 20
4) The Wonders of God’s Creation (Moody Institute of Science, Chicago, IL)
5) Tamtéž
6) Tamtéž
7) Tamtéž
8) Hugo Davson: Physiology of the Eye, 5. vyd. (New York: McGraw Hill, 1991)
9) Robert Jastrow: “Message from Professor Robert Jastrow”; LeaderU.com; 2002
10) Steven Weinberg: První tři minuty (Praha: Mladá fronta, 1998)
11) Dinesh D’Souza: What’s So Great About Christianity (Regnery Publishing, Inc., 2007, 11. kapitola)
12) Richard Feynman: O smyslu bytí (Aurora 2000, překl. J. Klíma)
13) Francis S. Collins, ředitel projektu Human Genom Project a autor knihy The Language of God (Free Press, New York, NY, 2006)
14) C. S. Lewis: Zaskočen radostí (Praha: Česká křesťanská akademie 1994, překl. J. Soprová a H. Webrová)
15) Jan 8,12
16) Jan 14,6
17) Jan 14,11
18) 1. list Janův 4,10
19) Jeremjáš 31,3
20) Jan 3,16
21) Zjevení 3,20
22) Jan 10,27-29

 
 
<< Existuje Bůh?Kdo stvořil Boha >>