Zpět
 
Užitečný článek8 návštěvníků označilo článek jako užitečný

Proč bychom měli uctívat Boha, který dovoluje znásilňování dětí?

Otázka:

Proč bychom měli uctívat Boha, který dovoluje, že se dějí strašlivé věci, třeba znásilňování dětí?

Naše odpověď: 

Mám blízkou příbuznou, která byla jako dítě znásilněna. Věřte mi, že jsem důvěrně obeznámen se všemi způsoby, jakými dokáže sexuální zneužití člověku ublížit.

Opravdu chápu hněv, který cítíte. Bůh ale nemůže za to, že se lidé rozhodli vzít dobro, které stvořil, a zkazit je. Není to jeho vina, že otcové týrají své dcery nebo matky spílají svým synům. Jako lidské bytosti jsme natolik svobodní, abychom si více méně dělali, co chceme.

Co bychom měli říkat skutečnosti, že Bůh nezabrání tomu, aby nám druzí ubližovali? A co bychom měli říkat na to, že nezabrání, abychom jiným ubližovali my? Možná bychom si přáli, aby stanovil meze a aby byl každý, kdo je překročí, potrestán. Třeba bychom navrhli, aby Bůh zabil každého, kdo se dopustí pohlavního zneužití dítěte. Dobrá, ale co s těmi, kdo vyrábějí dětskou pornografii, která možná dotyčného ke zneužití dítěte motivovala? Bylo by spravedlivé, aby Bůh zabil i je? A co by měl Bůh dělat dejme tomu s těmi, kdo ubližují druhým zlými slovy? Slova dokážou hluboce zranit. Jsem přesvědčený, že kdybyste v sále plném psychoterapeutů položili otázku, zda na lidstvu jako celku páchá víc škody slovní nebo sexuální týrání, většina by se přiklonila k názoru, že to slovní si vybírá větší daň. Je totiž nepochybně mnohem rozšířenější. Měl by nám Bůh zacpat pusu pokaždé, když se chystáme říct něco zraňujícího?

Dejme tomu, že by takhle svět fungoval. Jak by to asi vypadalo? Chodili by lidé po světě otrávení a navztekaní, protože by nikdy nemohli říct, co si skutečně myslí? Nebylo by nám všem někde hluboko uvnitř jasné, že ostatním na nás vůbec nezáleží, že nám říkají hezké věci jen proto, aby je nezasáhl blesk Boží odplaty? Nebyl by pak svět ještě osamělejší, než je teď?

Připadá mi docela evidentní, že budeme dělat to, pro co se rozhodneme. A nedovedu si představit, jak bychom se mohli na Boha hněvat, že nás to dělat nechá. Bůh ale nemlčí. Říká nám, jak žít, aby to bylo co nejlepší. Bylo by snad nějaké dítě znásilněno nebo týráno, kdyby lidé dodržovali například desatero přikázání? A kdyby se jím všichni řídili, ukradl by někdo někomu něco? Podvedl by někdo svého manžela či manželku? Zabili by někdy někomu syna nebo dceru?

Místo aby nás Bůh ovládal, dává nám svobodu. Nezasahuje do každého lidského rozhodnutí. Ale ujišťuje nás, že jednou se budou všichni zodpovídat z toho, co udělali, a bude nastolena spravedlnost. Tento soud bude vycházet z pravidel, která lidé obdrželi. Problém je ale v tom, že návod, jak žít dobrým životem, nestačí. I sám Bůh to říká. Dát lidem návod od výrobce, jakým je Bible, nestačí. Když řeknete někomu, kdo týrá dítě, že zneužívání dětí je špatné, nebude to pro něj nic nového.

Podle Boha potřebujeme něco hlubšího. Vnitřní vedení, to by bylo ono. Ale potřebovali bychom ještě víc. Vnitřní sílu, díky níž bychom sami chtěli to, co je správné. A tohle nám může dát Bůh. Když se rozhodneme spoléhat na Boha, může toto platit i o vás: „Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá.“ (Římanům 8,11) Bůh nám nabízí, že bude žít v nás. Ježíš řekl: „Já jsem přišel, aby měli život a měli ho v hojnosti“ (Jan 10,10). Ne život bez trápení. Ale život s vnitřní motivací dělat to, co je správné, a snažit se dělat radost Bohu, kterého jsme poznali.

Bůh nám nabízí vztah se sebou samým, který jedinečným způsobem vnáší do našeho života vnitřní mír a stabilitu. Bůh nás zve, abychom procházeli životem v jeho společnosti. Abychom ho poznali. Abychom se nechali proměnit vědomím jeho lásky k nám. A abychom si od něho jako od přítele, kterého si vážíme, nechali poradit a dovolili, aby v našem životě uplatnil svůj vliv.


 
 
<< Je Bible důvěryhodná?Proč Bůh nepředvede nějaký zázrak? >>