Zpět
 
Užitečný článek1 návštěvník označil článek jako užitečný

Dokonalé odpuštění

Jednou z častých nedorozumění ohledně křesťanství je domněnka, že člověk, který se chce stát křesťanem, musí nejprve patřičně změnit svůj život a teprve poté, co se zlepší a napraví chyby, jichž se dopustil, se může odvážit přistoupit k Bohu a požádat o jeho odpuštění.

Tato představa má však jeden háček: je předem odsouzena k nezdaru. Neexistuje totiž způsob, jak napravit všechny chyby, jichž jsme se dopustili, protože sotva napravíme jednu, stačíme udělat další. Dělat chyby je pro lidi stejně přirozené jako dýchat. Je to nedílná součást jejich povahy. Kromě toho tato představa prozrazuje nepochopení toho hlavního, o co v křesťanství jde. Bůh vyřešil problém, který jsme svými chybami zapříčinili. My sami nemůžeme špatné věci, jichž jsme se dopustili, napravit. Může to udělat jedině Bůh.

Co tedy můžeme se svou situací udělat? Bude asi nejjednodušší vysvětlit to pomocí ilustrace.

Pro každý zločin existuje v trestním zákoníku určitý druh trestu a jeho výše závisí na povaze provinění. Bible vysvětluje, že také ve vesmíru platí určité morální zákony, které vyplývají z Božího dokonalého charakteru. A každé narušení tohoto zákona s sebou nese trest. Jenže v tomto systému je výše trestu vždy stejná a je jím oddělení od Boha. Důvodem je skutečnost, že Bůh je dokonalý a nikdo, kdo po morální stránce dokonalý není, nemůže existovat v jeho přítomnosti. Tato situace se může znát beznadějná, ale Bůh našel způsob, jak ji vyřešit.

Představte si, že byste spáchali závažný zločin a teď byste na lavici obžalovaných čekali na rozsudek soudu. Soudce by na vás vážně pohlédl a vynesl by rozsudek: trest smrti. A jak byste tam tak stáli a třásli se strachem, soudce by svlékl svůj talár, vstal by ze svého stolce a sestoupil by k vám. Nechápali byste, co to znamená, a on by k vašemu nesmírnému překvapení sňal vaše pouta a řekl, že můžete jít. Byli byste zmateni a nevěřili byste vlastním uším.

„Ale jak to?“ vykoktali byste.

„Protože tě mám rád,“ vysvětlil by soudce, „vezmu tvůj trest na sebe.“ Objal by vás a nechal by se odvést.

Tato ilustrace ukazuje, co pro nás Bůh udělal. Porušili jsme zákon a zasloužíme si trest. Protože nás však Bůh, který je současně i zákonodárcem, miluje, rozhodl se, že náš dluh vůči zákonu zaplatí on sám. Udělal to tak, že přišel na zem v osobě Ježíše Krista a vzal na sebe trest, který bychom měli správně nést my. Jedině sám zákonodárce měl právo něco takového udělat, protože právě jemu musíme splatit svůj dluh. Se všemi našimi morálními dluhy a chybami – ať už se jedná o ty minulé, současné nebo budoucí – se Bůh vypořádal ve chvíli, kdy byl za ně popraven Ježíš.

Zbývá však vykonat ještě jednu věc, a ta je na nás. Musíme uvěřit, že toto vše pro nás Bůh udělal, a přijmout odpuštění, ke kterému nám Ježíšova smrt otevřela cestu. Teprve pak bude mezi námi a Bohem znovu všechno v pořádku. Když se rozhodneme toto Boží řešení přijmout, budou důsledky našich chyb z Božího hlediska vyřešeny a všechna naše provinění budou vymazána. Už se s jimi nemusíme trápit, Ježíš nás jich zbavil. A až zemřeme, budeme moci navěky přebývat v jeho přítomnosti a všechno bude přesně tak, jak původně mělo být.


 
 
<< Opravdu se můj život může změnit?