Zpět
 
Užitečný článek12 návštěvníků označilo článek jako užitečný

Můžu mít naději na šťastné a trvalé manželství?

Proč manželství končí rozvodem a proč vaše tak skončit nemusí.

Následující článek přináší rady pro manželské páry a pomůže vám vyhnout se manželským problémům a zápisu do statistik rozvodovosti.

Dennis Rainey

Jedna žena se mi svěřila, jak vnímá manželství:
„Je to jako kdybych se dalekohledem rozhlížela po poušti. Kamkoli se podívám, vidím  krajinu posetou těly v různých stádiích smrti a umírání – rozvody, odloučení, rozpadající se vztahy a vztahy, kde jeden zneužívá druhého, zkáza všeho druhu. Když tohle vidím, ptám se sama sebe: „Proč bych se měla chtít na takovou cestu vydat?“

Mnoho studentů si dnes pokládá stejnou otázku. Přestože v hloubi srdce touží po bezpečí a radosti z celoživotního vztahu, z manželství mají strach. Jedna novomanželka uvedla v článku pro týdeník Newsweek: „Byla jsem svědkem toho, jak se rozpadlo manželství mých rodičů, a nebyla jsem si jistá, zda bych já dokázala udržet to své.“[1]

Výsledky statistiky: vysoká rozvodovost

Žádná generace vstupující do věku, kdy nastává čas na svatbu, není více poznamenaná rozpadem rodin než tato. Ve Spojených státech zažije rozpad svých rodin každoročně více než milión dětí.[2] Mnoho studentů má v paměti události podobné těmto:

  • Marie: Jednoho odpoledne se vracela ze školy a ve dveřích potkala tatínka, který právě vycházel s kufrem. Odcházel od rodiny. Tehdy jí řekl: „Přijdu se na tebe podívat, holčičko.“ Otec ji políbil na čelo a odešel. Od té doby jej Marie nikdy neviděla.
  • Robert: Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo pět. Vyrůstal s matkou, která se postupně provdala za tři další muže a stala se z ní alkoholička. První nevlastní otec jednou Roberta zmlátil, když v autě rozlil džus.
  • Aneta: Její rodiče jsou stále spolu, ale oba se soustředí na budování lukrativní kariéry. V době, kdy Aneta studovala na střední, se rodiče jen málokdy přišli podívat na koncerty jejího školního orchestru, a teď, když studuje univerzitu v jiném městě, mluví s rodiči jen výjimečně. Když už spolu rodina komunikuje, je to většinou pomocí emailu, SMS, nebo záznamníku.
  • Filip: V době, kdy Filip dokončoval základní školu, jednou v noci ho vzbudila hádka rodičů. Zaslechl náraz a křik. V kuchyni našel matku, krvácející z řezné rány. Filip zavolal policii a ta jeho otce zatkla. Spolu s matkou a dvěma mladšími sestrami se odstěhovali do azylového centra.  Filip netuší, kde jeho tatínek žije.

Nejspíše znáte někoho jako Marie, Robert, Aneta nebo Filip. Vaše zkušenosti se mohou podobat těm jejich, nebo mohou být ještě horší.    Možná, že ve vaší rodině to vřelo konflikty, neklidem a nedorozuměním. V důsledku toho  jste pak přemýšleli nad tím, zda se vůbec vdát   nebo oženit – nechcete přece skončit ve vztahu naplněném bolestí a zklamáním a způsobit citovou katastrofu svým dětem. Rádi byste sice sdíleli svůj život s někým, kdo vás miluje, ale upřímně řečeno, manželství vás děsí. Možná si říkáte: „Budu vůbec někdy schopný/á překonat emocionální škody, které mi způsobila moje rodina? Budu moci žít v šťastném a zdravém manželství a rodině?

Odpověď je jednoznačně ano. Od roku 1976 spolupracuji s organizací, zabývající se pomocí rodinám, a viděl jsem tisíce manželství, která vypadala beznadějně. Bůh ale zná způsob, jak i zlomeným lidem umožnit, aby mohli prožívat naplněné vztahy. Více o tom později.

Manželství – stojí za ty problémy?

Když se podíváme na všechny ty problémy a bolesti, napadne nás, proč se vůbec ještě lidé chtějí brát? I když se dnes v médiích mluví o manželství tak negativně, cesta k oltáři je pořád ještě velmi oblíbeným výletem. Nedávný průzkum ukázal, že 96% vysokoškolských studentů se chce vdát nebo oženit, anebo již manželství uzavřeli. 97% pak souhlasilo s následujícím tvrzením: „…blízké rodinné vztahy jsou klíčem ke štěstí.“[3]

Takže i přesto, že zhruba každý čtvrtý Američan starší osmnácti let je rozvedený[4], vidina spokojeného, trvalého manželství je natolik lákavá, že téměř každý je ochoten jej vyzkoušet. Čím nás manželství tak přitahuje? Pravdou je, že nikdo nechce být sám. I když tak často prohlašujeme, že si vše „uděláme po svém“ a trváme na svých právech jednotlivce, všichni toužíme po bezpečí hřejivého, důvěrného svazku s někým, kdo je do nás jednoduše blázen. Možná říkáme „chci být sám/sama“ a vyžadujeme „prostor pro sebe,“ ale naše touha sdílet svůj prostor s někým, kdo nás miluje, je silnější.

A i když sexuální přitažlivost je důležitou součástí naší touhy po důvěrnosti, přání spojit se s jiným člověkem se netýká jen sexu. S touto hlubokou touhou po tom, aby nás někdo znal a vážil si nás, jsme byli stvořeni již od počátku.

Příčiny rozvodovosti

Proč tedy tolik lidí, kteří chtějí a potřebují být někomu nablízku, nakonec skončí rozvedených a často plných hněvu a zklamání? Mnoho z nich se snaží budovat pevný, trvalý vztah založený v první řadě na emocích. Ve většině vztahů láska a přijetí vydrží do té doby, dokud ten druhý naplňuje určitá očekávání. Dokud jsou jejich city vřelé, muž a žena se těší z přítomnosti toho druhého, přehlížejí partnerovy chyby nebo špatné vlastnosti, dostatečně spolu komunikují a neustále si vyjadřují lásku.

Když ale city ochladnou, jeden z nich nebo oba si uvědomí, že už nemají sílu ani schopnost milovat tak zjevně nedokonalého člověka. Jejich potřeby nyní nedochází naplnění, což způsobuje bolest, ta vede ke stahování se do sebe, což brání pozitivní komunikaci. Poté přibývá nedorozumění, což způsobuje konflikty, které dále prohlubují vztek a hořkost. Jestliže tento začarovaný kruh neprolomí odpuštění a usmíření, schopnost milovat jeden druhého je ochromena. Tento řetězec se objevuje téměř ve všech vztazích a po nějakou dobu se mu lze vyhýbat, pokud složité problémy, které vedou k sobectví, neexistují, anebo jsou skryté. Ale dříve či později přichází tvrdá realita. Přestože oba mají jen ty nejlepší úmysly, nakonec si uvědomí, že u dvou nezávislých osob není možné, aby ve stejnou dobu byly naplněny všechny potřeby obou.

Rady pro manželský vztah – Jak se vyhnout problémům

Pro úspěch vztahu je nutná spolupráce a oba dva se musí vzdát mnoha ze svých osobních přání a tužeb. Na místo sobectví musí nastoupit sebeobětování. Někdy to jeden z manželů zvládá relativně dobře, ale nakonec mu stejně dojde trpělivost. Sebeobětování pro nás není přirozené, zato sobectví ano. Čím to je?

Kdybychom žili ve světě plném dokonalých lidí, jejich manželství by souzněla v naprosté harmonii, přesně tak, jak to Bůh s manželstvím na počátku zamýšlel. V dokonalém světě ale nežijeme. Upřímně řečeno, náš sklon k sobectví a „hříchu“ ovlivňuje každého z nás. Co je to hřích? Často volíme špatné věci a ne ty správné. Býváme sobečtí, lakomí, zahořklí, arogantní, zraňujeme druhé, nechceme odpouštět, a  tak dále. Není divu, že pro manžele a manželky je těžké spolu dobře vycházet. Smýšlení ve stylu „Já chci naplnit všechny své potřeby“ zabíjí ochotu ke spolupráci, tolik potřebnou pro každý vztah. Dostáváme se do začarovaného kruhu a docházíme až ke ztrátě důvěrnosti a náš vztah se začíná hroutit.

Přiznejme si to, všichni potřebujeme pomoc – nějakou vnitřní sílu, která by nám pomohla milovat druhého člověka tak, jak je to nutné, pokud má naše manželství obstát.

Nejenže nás naše sobecké a hříšné chování odděluje od toho druhého, ale odděluje nás i od Boha, naší největší pomoci. Jako Ten, který vymyslel a vytvořil manželství, Bůh také ví, jak vztahy fungují. Chce, abychom měli v první řadě vztah s ním, a pak u něj hledali i vedení.  Bůh nám chce pomoci s těžkostmi a překážkami, kterým čelíme v každodenním životě, ale nabízí nám také, že uzdraví rány a jizvy, které nám zůstaly z minulosti. Bůh například přichází s úplným odpuštěním a očištěním od špatných rozhodnutí, které jsme ve vztahu k opačnému pohlaví učinili jako mladí. Bůh nás miluje a chce, abychom si užívali toho, že jsme jeho děti, a to se týká i jeho pomoci pro naše manželství.

Rád bych to předvedl na dvou příkladech, které ukazují typického manžela a manželku. V prvním případě náš pár (budu jim říkat John a Lisa) nepočítá s nějakým zásadním vlivem Boha ve svých životech. Ve druhém případě mají John a Lisa kromě vztahu mezi sebou i živý vztah s Ježíšem Kristem.


Možné problémy v manželství – příklad č. 1

Je sobota ráno a John se chystá vyrazit s kamarády na golf. Vstane z postele a sdělí Lise, že odchází a nevrátí se dřív než ve čtyři. Lisa se ohradí: „Vždyť jsi slíbil, že dneska jedeme na výlet!“

„To jsem nikdy neřekl,“ odpoví John naštvaně.  „Kromě toho jsem na golfu nebyl dva týdny. A venku je krásně. Já mizím. Čau.“ Při odchodu práskne dveřmi.

Lisa je uražená, uroní pár slz, a pak rozezleně proběhne pokojem  a rozhází polštáře po podlaze. „Já ti ukážu, ty kreténe,“ zaječí. Zvedne telefon, zavolá kamarádce a domluví se na společném obědě a nákupech. V obchodním centru utratí 300 dolarů za nové šaty. Nové oblečení potřebovala, ale koupí si něco „navíc,“ protože ví, že John pak vyletí z kůže. Jejich společný účet je teď skoro nule.

John mezitím dohrává poslední jamku. S kamarády pak posedí v baru golfového klubu. Z jednoho drinku jsou brzy dva. John si všimne, že barmanka je fakt kočka. Když mu dívka nalévá třetí sklenici, zašeptá jí do ucha nějakou lichotku. Barmanka dělá, že je uražená, ale z jejího úsměvu je jasné, že u ní John zabodoval. Když přinese další drink, John si všimne telefonní čísla napsaného na ubrousku pod sklenicí. Ubrousek si schová do kapsy.

John dorazí domů v pět večer a v chůzi si není tak úplně jistý. Lisa sedí před televizí, zvuk na maximum. John přejede pohledem hromadu tašek a balíčků na gauči. Naštvaně vypne televizi a ptá se, co to má znamenat. Lisa mu vynadá, odkráčí do ložnici a přibouchne za sebou dveře. Hádají se dlouho do noci. John nakonec spí v pokoji pro hosty.

Možné problémy v manželství – příklad č. 2

Je sobota ráno a John se chystá vyrazit s kamarády na golf. Vstane z postele a sdělí Lise, že odchází a nevrátí se dřív než ve čtyři. Lisa dělá překvapenou a řekne: „Já měla za to, že dnes jedeme na výlet!“ „Ale no tak, to můžem i zítra,“ odpoví John naštvaně. „Kromě toho jsem na golfu nebyl dva týdny. A venku je krásně. Já mizím. Čau.“ Při odchodu práskne dveřmi.

Lisa je uražená, uroní pár slz, a pak rozezleně proběhne pokojem a rozhází polštáře po podlaze.  „Ty kreténe!“ zaječí a přeje si, aby tady teď John byl a mohla mu do tváře říct, jak strašně je naštvaná.

Lisa se rozhodne, že vyrazí na procházku, a než projde parkem, její bolest a vztek pomalu mizí. Cestou domů se dokáže modlit: „Ježíši, jsem na Johna fakt naštvaná a myslím, že je to od něj sobecké. Prosím tě, pomoz mi, ať nejsem taky sobecká a ať se nenechám ovládnout vztekem.“ Lisa se rozhodne, že zavolá kamarádce a společně zajdou na oběd a na nákupy. V obchodním centru si Lisa koupí něco nového na sebe.

John má mezitím za sebou polovinu hry. S kamarády si dají sendvič a něco k pití v baru u golfového hřiště. John si všimne, že dívka za pultem je moc pěkná, ale jen se na ni přátelsky usměje a sedne si ke stolu s kamarády. Ráno měl John dojem, že si Lisa akorát stěžuje a klade na něj přehnané nároky – brání mu, aby si trochu užil s přáteli. Teď ale Johna mrzí, že se k ní tak choval. Golf ho už tolik nebaví. 

„Hele kluci,“ prohodí, „dnes toho nechám a jdu domů. Potřebuju strávit nějaký čas s Lisou.“ Dva z nich si z Johna dělají legraci, ale on si za svým rozhodnutím stojí. Když se Lisa v jednu vrátí, překvapí ji, že John sedí u kuchyňského stolu. Všimne si, že na stole je nachystaný piknikový koš s jídlem a pitím.

„Proč jsi zpátky tak brzo?“ ptá se, a v jejím hlase je ještě patrná výčitka.

„Mrzí mě, co jsem udělal ráno,“ řekne John. „Chtěl jsem si zahrát golf, ale nestaral jsem se o tvoje potřeby. Řekl bych, že jsem se choval jako sobec. Odpustíš mi?“

Lisa se kousne do rtu. Pořád ji to mrzí, ale zdá se, že Johnovi je to doopravdy líto. Ani se jí nechce věřit, že se z golfu vrátil tak brzo. „Ano odpouštím ti,“ zašeptá.

Obejmou se, a John řekne: „Nemohli bychom ten dnešek začít znovu? Přišel jsem dřív, myslel jsem, že bychom ještě pořád stihli ten výlet. Chtěla bys jet?“ Lisa chvíli odolává pokušení se jen ušklíbnout a nechat to Johnovi „sežrat.“ Místo toho se ale usměje a přikývne. Pro Jona i Lisu byl celý den nakonec úplně jiný. Ani jeden už není naštvaný. Jejich vztah je svěží jako po jarním dešti. Ježíš působil v životech obou, nejdříve jim ukázal, jak mají žít, a poté jim dal sílu, aby mohli zapřít sami sebe a odpustit. Tyto dva skutky jsou pro lásku nutné, ale bez pomoci je velmi obtížné je dělat stále a opravdově.


Tyto dva příklady samozřejmě nabízí jen hodně zjednodušený pohled na komplikované mezilidské vztahy, ale ukazují, jakou změnu působí přítomnost Boha v životě manžela, manželky a v jejich vztahu. Křesťanská víra není jen souhrnem nařízení a principů – je to živoucí, neustálá komunikace s Bohem, díky které přijímáme vedení a sílu, abychom mohli žít takový život, k jakému jsme byli určeni.

Jak nebýt další položkou v rozvodových statistikách – Naslouchat Božímu Slovu

Bůh v Bibli mluví velmi jasně o ničivých důsledcích rozvodu, o nutnosti pokorně vnímat potřeby toho druhého jako důležitější než ty naše, o vzájemné upřímnosti, o vyhýbání se sexuální nemorálnosti a o mnoha dalších tématech. I když ale víme, co máme dělat, neznamená to nutně, že to také budeme chtít dělat. Boží vedení se často liší od toho, co bychom rádi dělali my (např. říkat tomu druhému pravdu ve chvílích, kdy by se nám lež hodila mnohem víc). Ale mnoho manželských párů opakovaně objevilo, jak moudrý Bůh je a jak je dobré mu důvěřovat a držet se jeho plánu pro budování vztahů.

Bůh například stále říká, že sexuálnímu sblížení musí předcházet sňatek. Přesto v naší společnosti 64% vysokoškolských studentů souhlasí s následujícím tvrzením: „Žít spolu před svatbou je dobrý nápad.“[5] Hodně těchto studentů zažilo, jak se rozpadlo manželství jejich rodičů, a proto se domnívají, že vztah „na zkoušku“ je dobrý nápad.

Proč tedy Bůh staví manželství nad sexuální vztah? Protože chce, abychom zažívali pocit skutečné, trvalé a naplňující důvěrnosti. Jak se mohou dva lidé cítit dost jistí na to, aby mohli být naprosto zranitelní – což nutný předpoklad pro hlubokou důvěru – když žijí ve vztahu, ze kterého může kdokoli kdykoli vycouvat? Výzkumy totiž ukazují, že rozvodovost je ve skutečnosti vyšší mezi těmi, kdo spolu žijí již před vstupem do manželství.[6] Boží moudrost se nemýlí a Boží zásady vždy vycházejí z jeho pečující, ochraňující lásky, kterou nás miluje.

Ale Bůh nechce vystupovat jen jako nějaký manželský poradce, který nám udílí rady do života. Chce, abychom jej znali, měli s ním vztah a důvěřovali mu. Bůh říká, že abychom mohli někoho věrně milovat, musíme napřed zakusit Boží nepodmíněnou, věrnou lásku k nám. Na základě lásky, kterou k nám Bůh má, udělal něco výjimečného. Mluvili jsme o tom, jak nás sobectví odděluje jeden od druhého, a o tom, že nás především odděluje od Boha, který je svatý a dokonalý. Bible říká, že jsou to „naše hříchy, které nás oddělují od našeho Boha.“[7] Žádné množství dobrých skutků nebo snahy z naší strany nemůže v Božích očích odčinit náš hřích. A co je ještě horší, za náš hřích je tu trest… trest smrti. To znamená věčné oddělení od Boha, a to dokonce i po skončení našeho pozemského života. Neexistuje nic, co bychom mohli dělat, abychom to napravili. Boží standardy vyžadují dokonalost a my jí nedosahujeme. Boží spravedlnost ale doprovází i jeho ohromná láska k nám – dokázaná v řešení, které nám poskytl.

Ježíš Kristus, který je Bohem v lidské podobě, přišel, aby na sebe vzal trest smrti za naše hříchy. Ježíš přišel, aby nás naučil Božím principům a dal nám smysluplný život. Řekl ale také, že smyslem jeho příchodu na zem bylo především to, aby zemřel místo nás. Úplně zaplatil za všechny naše hříchy – moje, vaše, celého světa – když visel na kříži (což byl způsob popravy ve starém Římě), aby nám mohlo být odpuštěno. Tři dny poté, co byl pohřben, Ježíš fyzicky vstal z mrtvých. Mnoho očitých svědků zprávu o něm a o životě, který nám Bůh nabízí, rozšířilo po celém světě.

Jak překonat problémy v manželství – Začít nejprve vztah s Bohem

Není na nás, abychom si vysloužili přijetí u Boha. On nám nabízí vztah jako bezplatný dar. To, zda chceme přijmout jeho odpuštění a vstoupit do vztahu s ním, záleží na našem rozhodnutí. Ježíš řekl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“[8] Chce přijít do našich životů, ale rozhodnutí, zda jeho nabídku přijmeme, je na každém z nás. Jestliže vstup do manželství vyžaduje promyšlené rozhodnutí, tím spíše je tomu tak v tomto případě. Chtěli byste mít věčný vztah s Bohem a dovolit mu, aby měl vliv na váš život? Přáli byste si, aby vás vedla jeho moudrost a podpírala jeho síla?

Pokud ano, můžete jej požádat, aby do vašeho života vstoupil právě v tuto chvíli. Stejně jako muž a žena neuzavřou sňatek, dokud se k němu veřejně nezaváží svým „ano,“ vztah s Bohem také začíná informovaným rozhodnutím vycházejícím z naší vlastní vůle. Ježíš řekl: „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu.“[9] Bible říká: „Těm, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“[10]

Chtěli byste poznat lásku, kterou k vám Bůh má, a požádat ho, aby vešel do vašeho života? Můžete to vyjádřit takto:

Pane Ježíši, chci, abys byl v mém životě. Chci, abys mě vedl, a odpustil mi všechny mé hříchy. Děkuji ti, že jsi za všechny mé hříchy zaplatil na kříži. Žádám tě teď, aby jsi vstoupil do mého života. Děkuji ti za tvůj slib, že vejdeš do mého života, pokud ti otevřu dveře, což právě teď dělám. Děkuji ti, že od teď tě můžu doopravdy znát. Amen.

Pokud jste to mysleli upřímně, touto modlitbou začal vás vztah s Bohem. Jaký vliv to bude mít na problémy ve vašem manželství? I vy můžete mít manželství naplněné láskou. Jako všichni manželé a manželky, i vy budete dělat mnoho chyb a někdy budete muset vyvinout velkou snahu na to, aby vaše manželství bylo skvělé. Když ale spoléháte na Boha, on vám dá sílu, abyste svého partnera milovali nesobecky, odpouštěli si a aby vaše manželství vydrželo.



Dennis Rainey je ředitelem organizace  FamilyLife. Píše také knihy a moderuje rozhlasový pořad „Family Life Today.“ S manželkou Barbarou mají šest dětí.

(1) Kendall Hamilton a Pat Wingert, "Down the Aisle," Newsweek, 20. července 1998, str. 54.
(2) John J. DiIulio, Jr., "Deadly Divorce," National Review, 7. dubna 97.
(3) "Generation 2001: A Survey of the First College Graduating Class of the New Millennium," výzkum provedený v letech 1997-1998  Louisem Harrisem a společností Associates for Northwestern Mutual Life Insurance Company, 720 E. Wisconsin Ave., Milwaukee, WI 53202, str. 8, 11.
(4) DiIulio, Jr., "Deadly Divorce."
(5) Generation 2001: A Survey, str. 11.
(6) Shervert H. Frazier, Psychotrends (New York: Simon & Schuster, 1994), str. 106
(7) Izajáš 59,2
(8) Jan 14,6
(9) Zjevení 3,20
(10) Jan 1,12

 
 
<< Romantika s vlky