Je na předmanželském sexu něco špatného?
Máme se obejít bez sexu a ukousat se nudou?
Otázka:
„Je na předmanželském sexu něco špatného?“ Proč je podle vás, křesťanů, špatné všechno, co je zábavné, příjemné a vzrušující?
Odpověď:
Zkuste se zamyslet nad tímhle: Je snad špatné řídit auto? Kdepak. A je špatné, když auto řídí třináctiletý kluk? Ano. Pro toho dospívajícího kluka je to samozřejmě zábavné a vzrušující, ale ohrožuje tím svůj vlastní život i životy jiných.
Je snad něco špatného na sexu, který je také nádherný, když se odehrává ve vztahu mezi manželem a manželkou? Vůbec ne. A je to v pořádku, když se jedná o manžela či manželku někoho jiného? Ne. Může to sice být příjemné a vzrušující, ale často to způsobí nepředstavitelnou bolest manželskému partnerovi dotyčného a jejich dětem.
Moudrý a milující Bůh nám poskytl svůj pohled na otázky života. Říká, že hřích je v dané chvíli příjemný. Ostatně by se těžko hledal hřích, který by v dané chvíli příjemný nebyl. Ale to, že je něco příjemné, nemůže být jediným základem pro naše rozhodování. Jen si pomyslete, jakou radost by člověku občas udělalo, kdyby tak jednu vlepil mladšímu bráchovi nebo sestře. Určitě bychom si to v dané chvíli užili, ale naštěstí se většinou udržíme. Víme totiž, že skutečnost, že by nás něco potěšilo, není jediné vodítko, kterým se při rozhodování řídíme.
Bůh nás chce ochránit před mnohými problémy, které bychom na sebe mohli přivolat pošetilými rozhodnutími. Upřímně nás miluje a chce nám pomoct vyhnout se rozhodnutím a jednání, jimiž bychom zničili život sobě nebo někomu jinému.
Proč Bůh, tvůrce sexu, vyhrazuje sex pro manželství? Aby nám kazil zábavu? Nebo snad proto, aby zajistil, že si manželský pár bude v budoucnu užívat té nejhlubší intimity, kterou si manželé vyhradili jeden pro druhého? Když nám Bůh nabízí své vedení, jsou jeho motivy čisté a vycházejí z jeho lásky k nám.
Nezřídka dochází k tomu, že jeden ze sexuálních partnerů využívá toho druhého, aby si užil zábavy a vzrušení. Co když ale existuje něco cennějšího než chvilkové potěšení? Například důstojnost, sebeúcta a vědomí, že se k tomu druhému chováme jako k někomu, kdo má velkou hodnotu? Třeba je podle Božích představ vztah důvěrnější, jistější a pevnější, když staví na něčem solidnějším, než je sexuální sblížení? Ať jsou však Boží důvody jakékoli, jeho moudrost převyšuje tu naši a můžeme mu důvěřovat. A dost často později zjistíme, jak užitečné je řídit se jeho slovy.