Jak může být jeden Bůh ve třech osobách?
Otázka:
A co učení o Boží Trojici? Je Bůh jeden, nebo jsou tři?
Naše odpověď:
My všichni žijeme v trojrozměrném světě. Všechny hmotné předměty v něm mají určitou výšku, šířku a hloubku. Mohou se v něm vyskytovat dva lidé, kteří budou stejně vypadat, stejně se chovat a dokonce i jejich hlasy budou znít stejně. Přesto však nebude žádný z nich tím druhým. Vždycky to budou odlišné bytosti.

Pro Boha ovšem omezení trojrozměrného světa neplatí. Je totiž duch. Navíc je to bytost, která je nekonečně složitější než my. Proto může být Ježíš někdo jiný než Bůh Otec, a přesto je to tentýž Bůh.
Bible jasně hovoří o Bohu Otci, Bohu Synu a Bohu Duchu svatém. Zdůrazňuje však, že je jen JEDEN Bůh. Řečeno jazykem matematiky, nebyla by to rovnice 1 + 1 + 1 = 3. Byla by to rovnice 1 × 1 × 1 = 1.
Bůh je tak zvaně trojjediný. Slovo „Trojice“ je způsob, jak vyjádřit to, co nám Bible zjevuje o Bohu: Že se jedná o tři „osoby“, které sdílejí tutéž božskou podstatu. Někteří lidé se to snažili znázornit pomocí přirovnání. Třeba voda se může vyskytovat v podobě tekoucí vody, ledu a páry. Jsou to tři různé podoby, ale stále je to voda. Jako další přirovnání může posloužit vajíčko, které má skořápku, bílek a žloutek, a všechno je to vajíčko. Toto přirovnání ovšem poněkud pokulhává - naznačuje, že mohou být nějaké „části“ Boha, což neodpovídá skutečnosti.
Bůh Syn, Ježíš Kristus, je cele a úplně Bohem. Bůh Otec je také cele a úplně Bohem. Rovněž Duch svatý je cele, v plnosti Bohem. Přesto je jen jeden Bůh. V našem světě, s naší omezenou lidskou zkušeností, je těžké porozumět učení o Boží Trojici. V této podobě se však setkáváme s Bohem od samého začátku Bible. Všimněte si množného čísla v 1. Mojžíšově 1,26: „I řekl Bůh: ,Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.‘“
Uvádíme několik biblických citátů, které ukazují, že Bůh je jeden, avšak ve třech osobách. (Seznam citátů není úplný.)
„Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.“ (1. Mojžíšova 6,4)
„Já jsem Hospodin a jiného už není, mimo mne žádného Boha není.“ (Izajáš 45,5)
„Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh.“ (1. Korintským 8,4)
„Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: ‚Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.‘“ (Matouš 3,16-17)
„Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého…“ (Matouš 28,19)
Ježíš řekl: „Já a Otec jsme jedno.“ (Jan 10,30)
„Kdo vidí mne, vidí Otce.“ (Jan 14,9)
„A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal.“ (Jan 12,45)
„Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho.“ (Římanům 8,9)
„Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.“ (Matouš 1,20)
„Anděl jí [Marii] odpověděl: ‚Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.‘“ (Lukáš 1,35)
Ježíš řekl učedníkům: „… a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky – Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude… Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ (Jan 14,16-17.23)